Kostel a hřbitov:

Založení moldavského kostela Navštívení Panny Marie není přesně datováno. K přestavbě došlo roku 1687 a k rozšíření roku 1851.Pohraniční obec byla vždy více německá než česká, proto tu byl zakořeněn více protestantismus než víra katolická.
V letech 1537 stanovil panovník Ferdinand I. pevné zemské hranice a Moldava připadla české straně. Po třicetileté válce přišli do hor osečtí cisterciáci vrátit moldavské kacíře do lůna "pravé" církve, protože místní kostel zel prázdnotou. Místní lidé chodili totiž do sousedního hermsdorfského kostela. Roku 1668 přišel do pohraničí příkaz pražského arcibiskupa o přísném pokatoličtění. Reakce na sebe nedala dlouho čekat. Řada lidí utekla do Saska, vrchnost zavedla robotu a kostel se pomalu a neochotně začal zaplňovat. Katolická víra se usadila až po hranice České země a kostel na Moldavě byl roku 1687 zasvěcen podle oltářního obrazu s výjevem Navštívení Panny Marie.
Hřbitov, stejně jako kostel, je památkově chráněn. Na hřbitově jsou zajímavé především dřevěné kříže a náhrobky z 19. století. Hřbitov je majetkem obce, která chystá jeho rozsáhlou opravu včetně obnovení pohřbívání

.

Sklářská huť:

V letech 1991 -1992 byla na základě archeologických výzkumů tehdejšího ČSAV Praha, expozitura Most, restaurována předními odborníky středověká sklářská pec na otop dřevem.Jde o unikátní technickou stavbu, která byla navržena do soupisu státem chráněných památek.V letech 1992 - 1994 v ní byly realizovány tři experimentální tavby, při kterých byly prověřovány středověké technologie tavení, chlazení a tvarování skla. Tvarování skla prováděli naši nejlepší sklářští mistři z Novoborska. Replika středověké sklářské huti je součástí Naučné sklářské stezky a nachází se v lokalitě horní Moldava.

Pomník Františka Koubka:

Dne 28. září 1938 byl v moldavském celním prostoru zastřelen henleinovskými přívrženci člen finanční stráže František Koubek. Ze sbírky finančníků v Dubí byl v roce 1947 nedaleko hraničního přechodu na horní Moldavě vztyčen F. Koubkovi žulový pomník. V době před podepsáním Mnichovské dohody byla situace na hranicích vyostřena a provokace nabývaly na agresivitě. Obětí na západní straně hranice našeho státu bylo podle historických pramenů více než dost. Na pomník byl použit žulový monolit z památníku německým obětem 1. světové války, který stával u kostela na dolní Moldavě.

Nádraží a železniční trať:

Severočeská železniční trať z Mostu na Moldavu v Krušných horách s napojením do Saska vznikla v letech 1871 - 1884. Historické prameny uvádějí, že první vlak na Moldavu dorazil 6. prosince 1884 a byl to vlak nákladní. Pravidelná osobní doprava přes hranice byla na Moldavě zahájena v pondělí 18. května 1885. V době své největší slávy mělo nádraží na Moldavě 11 průběžných a 5 manipulačních kolejí, 34 výhybek, skladiště zboží, další skladiště, dvě stavědla, výtopnu, vodárnu, nakládací rampu, složiště, dvě točny a rozlehlou výpravní budovu. Zde měl stanoviště český i německý výpravčí vlaků, sídlil tu celní a pasový úřad obou zemí, restaurace a pošta. Po druhé světové válce zůstal v budově výpravčí vlaků ČSD, poštovní úřad a příslušníci ochrany státní hranice. Do uvolněných prostor přibyly dílny s internátem železničního učiliště, které zde působilo do června 1986. Nyní je budově přístupná hala, toalety a restaurace. Dne 7. května 1945 v 17.30 hod. byl zastaven provoz trati to Německa. O čtyři roky později sovětští vojáci demontovali cca 200 metrů kolejí na německé straně trati. Tím byl nastartován začátek konce. Přestože je současný stav trati i vlakového spojení žalostný, byl železniční úsek Louka u Litvínova - Moldava v Krušných horách v červenci 1998 prohlášen za kulturní památku České republiky. Od té doby se vedou oboustranné snahy o obnovu spojení mezi českou Moldavou a saským Holzhau.

Chata na Bouřňáku:

Autorem myšlenky výstavby turistické chaty na Bouřňáku byl duchcovský učitel Karel Lím v roce 1923. Pozemek byl získán od Lobkoviců. Na počátku června 1927 přijel pražský architekt dr. Josef Hörich a spolu s ing. Kolenským vyměřili cestu a staveniště. Do 30. listopadu 1927 byla postavena veranda podle duchcovského architekta Josefa Jány. Dne 15. července 1928 se konala slavnost položení základního kamene. Tento kámen opatřený letopočtem najdeme mezi kvádry kamenné podezdívky chaty, stejně tak i pamětní desku zakladateli české krušnohorské turistiky Karlu Límovi od akad. sochaře Františka Rábela. Chata stála asi 1 milion korun a slavnostně otevřena byla 8. června 1930.
V současnosti je chata využívána jako hotel s restaurací, skibarem a občerstvením. Svou polohou je významným turistickým bodem s překrásným výhledem. Obklopena lyžařskými tratěmi od cvičných svahů po nejnáročnější terény je klíčovým místem zimního střediska Sportcentrum Bouřňák. Informace o službách najdete www.scbournak.cz
a www.hotelbournak.cz.

texty: Mgr. Markéta Kvasňová